Jsem kočička

1. července 2015 v 12:43

A je to dobrý.
 

Velká nádhera

22. června 2015 v 17:51
Když si dám mentolovou cigaretu, počítá se to, jakože jsem si vyčistila zuby.
Co jsem k Vánocům dostala tu velkou froté opici, už tě tolik nepostrádám.
Zkoušim ten hlubokej pohled do očí, co jsem se naučila v létě.
Záblesk rezignace, kterej v nich vidím, říká "ano".
Do Vagonu holt baletky nechoděj.
A vida, funguje to.
Ještěže jsem si dala to cigáro.
Myslím, že se tomu dá říkat souznění.
Když si oba představujem, že jsem někdo jinej.

Že jako docela dobrý

23. března 2015 v 11:50

































A pak, teda, že mě vylili ze školy.
To je zase spíš blbý.
 


Kárová pětka

10. prosince 2014 v 14:51
Lidskost z Ikey a půl kila Zoloftu
proplejtám se mezi regálama
co eště
chuť bejt a pozitivní statement k životu
pak něco, že nejsi kokot
"má to fakt dobrou barvu"
tys měl v létě taky dobrou barvu
už je to asi vyprodaný
nebo já nevim
jo, a tu Brienne nepověsili
jsem zapomněla říct
a teď jsem se ztratila, jak jsem nedávala pozor
se potkáme u záclon
když já to ale nepoznám, kde jsem
je to pěkný, jak je to vystavený
ale u pokladny to dostaneš
všecko v krabici
a máš po prdeli
blbý, že k chlapům nedávaj takovýty obrázkový návody
i když kopnout do koulí asi zvládnu i bez toho
protože jsem frigidní feministka
v jednadvaceti se už věci blbě sváděj na pubertu
už jsem prostě jenom blbá
no to nevadí, pudem
ani nevim, jak se to stalo
ale místo rozumu jsem zase koupila voňavý svíčky
no to je taky jedno
tak ale za trest dneska víšco
bez vína.

Čekání na kokota

9. listopadu 2014 v 15:44
A mě nic nesere
řikám
tak už se neptej
Ježíš, to je jedno
a ty mě taky neser
A dyť já vim
furt to samý
no je to blbeček
a kokot
a vůl
a nebuď furt tak sprostá
a čuchni k tomu vínu, než se ho napiješ
ať vypadáš jako gurmán
no to je hrozný
ve štyry ráno v tom zaplivanym baru
jak je na Andělu, víš
jsme byli
zas hluboký jak kasematy
a to se stane
že cestou z flámu
necháš v tramvaji rozum
tak ale příště
prosimtě, už seš velká
se alespoň opij
ať se si ráno můžeš podívat do očí.
























A von je vůbec všechen ten můj art čimdáltim vznešenější.

Tak povídej

29. srpna 2014 v 15:56
Kdo je zase debil
a co je kurva ženská poezie?

"Píši vaginou o zlomeném srdci.
Či ze srdce o vagině.
Ještě pár čůráků a nějaký ten bůh.
Snad na to dostanu grant."
...
Vždycky jsem chtěla mít stalkera. Tak ho mam. Docela malýho a poetickýho. To je skoro stejně dobrý jako buldoček.
On to možná neni stalker, ale docela obyčejnej zbloudilej čtenář.
Nicméně není třeba nazývat věci pravými jmény.
To bych pak mohla klidně říct, že po večerech ožírám chlapy, abych se jim mohla vloudit do náručí a ráno to svýst na víno, namísto toho, že "užívám života".
Nesuďte mne, jeden dělá co může. Hug job je na trhu citové prostituce tou vůbec nejnedostupnější komoditou.
Snad si potom připadají použití, odhození a špinaví. S něžně naivní vidinou anonymního sexu se vydávají v ústrety zrůdě, která je hodlá využít jen k ukojení těch nejnižších duchovních potřeb. Nejisté objetí a drobné emoční ubliknutí je vše, co jim po mně zůstane. Vždycky se potom trochu stydím. Ale vždyť oni si za to taky můžou. Nemají vyrážet do baru s tak hlubokýma očima.

Debilové.

Tak já nevím

22. července 2014 v 2:25
jestli si založit profil na Lidech, nebo na Amatérech.cz.
Má kouzla nefungují.
Pozorovala jsem dneska mravence. A lidi. Běhali kolem mě s deštníky. Měla jsem takovou patetickou náladu.
Je mi dvanáct, mám furt slabost pro hodný voči a je to moje záhuba.
Ještě to zkusím.
Říkám,
že to ještě zkusím.
Postavy ze Hry o trůny, se kterými se ztotožňuji, umírají. A jejich kapitol je pomálu.
Oblékám brnění a přes něj vytahaný triko.
Ne medvěda
je třeba proklát
Jamieho Lannistera.
Než bude pozdě.
Ještě to zkusím.
Mám pořád takovou patetickou náladu.
Ještě to zkusím.
Alespoň do konce pětky.
A pak se uvidí.
Pořád mi zbývá ta tlustší část.
Třeba to ještě odvolají.

Předčasná evaluace

2. června 2014 v 22:37
9. prosince 2013:
Vyrvala jsem je i s kořeny.
I s okolními stromy.
I se sebou samou.
A vida, už klíčí
nové komplexy.
Nechávají mi na stole perníčky
a v noci hřejí.
Mé křehké plevele!
Tentokrát je nedám
tyhle ne.
Budu dávat pozor, kam šlapu,
denně je zalévat a obírat mšice
a v noci budu poslouchat,
jak se tiše chichotají.
Mé něžné patetické plevele.
...
Když jsem ráno 2.června 2014 vstala, zjistila jsem, že všechny rostliny z mé zahrady nasedly na vlak do Avignonu a už se nikdy nevrátí.
Nevím, jestli mám sílu zasadit nové.
A vlastně už si ani nejsem tak jistá, jestli tu kdy vůbec nějaké byly.
Vím jen, že jsem tu já. A díry v zemi.
A díry ve mně.
Hned zítra zajedu do OBI
a položím zámkovou dlažbu.

Vždycky takhle začátkem jara

2. března 2014 v 13:39
se probudím
a řeknu si
ještě to zkusím
vyperu kabát a naleštím boty
přišiju knoflíky
vynesu koš
vyměním povlečení
opráším ego
a jdu vyhlížet
to radostný mládí


Velké holení, olej na plátně 450x800 cm

S těmi sedmikráskami

28. ledna 2014 v 1:51
S těmi pomeranči
vyklíčí
zajdou
vyrostou
a opadají
jedny jako druhé

Takové je to všechno veselé.

Jednou se odhodlám

15. prosince 2013 v 14:43
Zaplatím si prostitutku
a budu jí dělat strašné věci:
posadím ji na postel
a začnu jí vyprávět
jaký jsem měla den.

Ukaž kozy

5. září 2013 v 17:51
dám ti jabko
hnusný kozy
vrať mi jabko

(Autor neznámý; na stěně pánských záchodků v Dobré trafice na Újezdě)

Vnitřní imperativ na útěku

2. srpna 2013 v 22:50
Tyvole, už je teplo.
Tak na co si furt stěžuju.
Taky kdo to má potom číst.
A nekresli furt podle fotek, je to k ničemu.
(nyní je mluvčího třeba opravit, že štětcem se nekreslí, nýbrž maluje)
Přemoudřelý káčy nemá nikdo rád.
Tak drž pysk a zveřejňuj.
Jinak víš co.
Bez vína.

Kam dál